Včelařská konference

Jednoznačně vysířit!
Problém má dle mého názoru tyto aspekty:
Pokud Eman takto usazený roj bude jakýmkoli způsobem oąetřovat ( krmit,
zateplovat, přidá, či ubere jim nástavek či část díla ) posune celou
záleľitost do právně definovaného stavu chov včel. Se vąemi důsledky, právy
i povinnostmi.
Kdyby o takto usazeném vůbec nevěděl, tudíľ nedělal s ním ľádné zásahy, pak
by s ním nevčelařil a bylo by to stejné, jako s jinými ulétlými roji ( a ľe
jich letos bylo!). Včelstvo by dost pravděpodobně přečkalo zimu, ale ve
značně zbídačelém stavu. A mít vědomě takový zdroj problémů poblíľ ostatních
starostlivě opečovávaných včelstev by asi nechtěl ľádný včelař.
Jen na okraj:
Z vyprávění vím, ľe z původních 10 včelstev o které se náhle nikdo nestaral
přeľilo první zimu asi 8, druhou uľ jen 3 a jen jedno přeľívalo jeątě
několik sezón ( jako jediné mělo k dispozici plodiątě i medník Budečáku).
Vlastními pozorováními jsem přesvědčen, ľe podobný osud stíhá vąechny ulétlé
roje. Opravdu vhodných dutin pro roj je v člověkem osídlených končinách
( tzv. kulturní přírodě coľ povaľuji za protimluv a blábol ) málo a
navíc jsem přesvědčen, ľe vyprávěnky o nádherném divokém včelstvu s
desítkami kg medu v dutině prastaré lípy za staré pověsti a legendy ( ale
odčetl jsem se i o doloľitelných, ale nepochybně vyjímečných případech).
Tuhle poznámku jsem si neodpustil.

Určitě bych nebyl jediný, kdo by dokázal poradit, jak pomocí nahoru
přidaného nástavku souąí s plodovým plástem uprostřed a mírným pokrmováním
donutit matku, aby přeąla z divočiny na plásty v rámcích. A jak by tam byla,
tak ji od divočiny oddělit mříľkou a po vylíhnutí plodu z divočiny divočinu
odejmout....Do termínů předepsaných veterinárních zásahů by se to jeątě v
pohodě stihlo. Ale u Moravského univerzálu to bude problém - protoľe
divočina je ( dohaduji se ) postavena pod strůpkovými prkénky a matka by se
nahoru nedostala a nějakou oklikou např. před okénkem asi nepřeběhla. A
kdyby, tak jaký by z toho byl uľitek? Snad přece - nezabít ľivého tvora
včelstvo je tvor, bytost) a jen proto by to za tu námahu stálo. Ale obecně
takovou radu dát nemohu. Ohled k ostatním mým včelstvům, okolním včelařům
i respekt k zákonu ) dává jedinou moľnost:
vysířit.
Vím Emane, ľe máą rád své včeličky stejně jako já.
Pepa Kala

----- Original Message -----
From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM
Subject: Překládání rojů


> Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych
> úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo
> nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle.
> Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením
> divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo
> začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté.
> Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí
> to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je
> zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují
> a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví
> Ruda
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 9.7.2004

Jenom na okraj ohledně dutin a přežívání rojů.Asi předloni jsem byl na zámku v Uherčicích.Ten zámek je obrovský,ale ve velmi špatném stavu.Jak posvítilo sluníčko,změnilo se nádvoří zámku v úl.Ze všech trhlin a spár,a že jich tam bylo,vylétaly včely a rojily se.V jednu chvíli,jsme se i s průvodkyní museli schovat do sálu.Ty včely tam v pohodě přežívaly určitě více než jen pár sezon.